Pro začátek bychom si měli říct, co všechno je důležité pro kvalitní vinnou révu. Velmi důležitá je její odrůda, dále půda, stáří a kvalita vinic, počasí a samozřejmě také kvalitní sběr. Výroba vína tedy začíná přímo na vinici, a to sběrem hroznů. Někdy nás na hroznech může překvapit plíseň, ovšem té se nemusíme děsit. Přesto, že vypadá velmi nelibě, pro víno to neznamená nic zlého, ba naopak, plíseň může zaručit až dvojnásobnou cukernatost vína. Hlavní období sklizně probíhá v září a v říjnu, ale může se také protáhnout až do listopadu či prosince = ledová sklizeň.
Po sklizni se víno rozemele a odzrní, kdy dojde k odstranění třapin z hroznů. Následně se odveze k lisování. Vylisovaný mošt se dále upravuje. Je důležité také změřit cukernatost, abychom v budoucnu věděli, kam víno zařadit. Poté nastává čířící proces, který nám pomůže odkalit mošt. Ten, jakmile se očistí, necháme kvasit. Kvašení může probíhat buď v kádích nebo v kvasných tancích. Po týdnu kvašení nastává tzv. bouřlivé kvašení, což všichni známe pod pojmem “burčák”. V konečné fázi musíme víno zasířit. Pokud tak neučiníme, víno nám s velkou pravděpodobností zoctovatí. Víno, které není doslazeno řepným cukrem a zároveň je u něj požadovaná cukernatost, nazýváme víno s přívlastkem. Dále ho pak dělíme na kabinet (19°), pozdní sběr (21°), výběr z hroznů (23°), výběr z bobulí (25°), ledové víno (27°) a slámové víno (29°). Ve stupních označujeme cukernatost, která udává podíl zbytkového cukru v kilogramu na sto litrů moštu.
A jak poznáme, že pijeme opravdu kvalitní víno? Po polknutí bychom měli alespoň 10 vteřin cítit v ústech jeho chuť.